Stavba a řemeslo

Vzniká královský dvůr
Cestovní rezidence Karla IV.: jedna z největších středověkých staveb v Evropě

Na Zlaté cestě: císařův dvorec

Přímo na Zlaté cestě, zhruba v polovině cesty mezi císařskými městy Norimberkem a Prahou, vzniká cestovní dvorec ze 14. století – z doby, kdy Karel IV. cestoval po své říši a učinil ze Zlaté cesty jednu z nejdůležitějších dálkových obchodních tras v Evropě.

Velkolepý palác, dva masivní hrázděné domy, vzdorovitá brána, důstojná kaple a ochranná obranná zeď dělají z tohoto staveniště druhou největší středověkou stavbu v Evropě, jehož výstavba potrvá podle odhadů celkem 20 let. Cestovní dvorec o rozloze 1 500 metrů čtverečních otevírá pro Historický park nové časové období: Začíná kamenné stavitelství pozdního středověku!

Stavět jako ve středověku: experimentální stavební prostor

V souladu s heslem, které jsme si sami zvolili, je samozřejmě každý trám tesán ručně, každý žulový kámen je štípán dobovým způsobem, vápno je páleno ručně a ruda je tavena na železo středověkými technikami. S nejrůznějšími materiály pracuje ruku v ruce řada různých profesí.

Za projektem stavby stojí šestičlenný tým německých a českých řemeslníků, který tvoří kameník, zedník, tesař, kovář a zahradní architekt. Staveniště se za podpory dobrovolníků viditelně rozrůstá a stalo se obrovskou laboratoří pod širým nebem, kde se pracuje téměř se všemi skupinami materiálů důležitými pro památkovou péči.

Stavební huť a autentické nástroje:

Středověké stavitelství charakterizuje vznik stavebních hutí. První léta stavby probíhala ve znamení výroby nářadí – jak dokládají vykopávky nebo středověká vyobrazení, základy stavebních hutí, výroba repliky jeřábu na manuální pohon a budování pecí. Práci doplňovalo intenzivní studium regionálních materiálů a architektonických památek.

Při práci se zachovává a předává pět nehmotných kulturních dědictví: zakládání stavebních hutí, pálení a zpracování vápna, pálení dehtu, pletení z vrbového proutí a potulní tovaryši.

Kompetenční centrum pro historická řemesla a historické stavební materiály:

Mnoho poznatků potřebných pro autentickou rekonstrukci královského dvorce již dnes není k dispozici nebo jen ve fragmentech. Tradiční znalosti byly vytlačeny industrializací a upadly v zapomnění. Kompetenční centrum pro historická řemesla se ujalo úkolu zachovat dosud existující znalosti a odstranit mezery.

Pod vedením řemeslného týmu se mohou profesionálové i amatéři naučit staré techniky v praxi.

Řemeslníci mohou sledovat kořeny svého řemesla, památkáři se mohou seznámit s optimálními metodami restaurování a mladí lidé mohou pochopit podstatu dobrého řemesla.

(1) Královský dvůr:

Jen na 3 m vysokou ohradní zeď, která ohraničuje plochu 41 x 32 m, je zapotřebí asi 1 000 m3 žuly, která se štípe a ručně tesá. Použitý materiál pochází z okruhu 40 km. Vše, od trámů až po maltu, se vyrábí na staveništi původními technikami za pomoci vzájemně propojených řemesel.

(2) Jeřáb:

Vlastní konstrukci, která vychází z iluminovaných knih, může zvedat jedna osoba a dvě osoby mohou zvednout váhu 600 kg. Lze jej zcela demontovat a přemístit podél stěny na dvou mohutných dřevěných kolejnicích.

(3) Vápenná pec:

Při nepřetržité teplotě 1 000 °C po dobu 4 dnů lze z přibližně 3 tun vápence vyrobit 2,2 tuny páleného vápna, které se později použije s vodou a pískem na výrobu omítky a malty. Dveře pece a vápence se přitom rozzáří třešňově červenou barvou díky 15 prm dříví.

(4) Pila:

Aby bylo možné velkou pilu přesně vést, pracuje se vertikálně s pomocí gravitace. Jeden dělník stojí na plošině, druhý pod ním v jámě a řezaný materiál se předává mezi nimi. Nabírací kolo udržuje jámu, ve které se snadno hromadí voda, suchou.

(5) Tavicí pec:

Železná ruda a dřevěné uhlí se střídavě vrší do pece a zapalují. Kyslík je přiváděn přes zvukovou trysku pomocí měchu a při teplotě vyšší než 1 000 °C dochází k roztavení a odtoku strusky. Čisté železo zůstává v peci.

(6) Kamenolom:

Protože v Historickém parku nejsou žádná ložiska žuly, je uměle vytvořený lom naplněn žulovými bloky o hmotnosti několika tun z okolí. Tam se ručně štěpkují a na dřevěných vozících převážejí na staveniště.

Výsledky našich bádání

Laboratorní vzorky vápenné malty (květen 2022)